O tom, že homeopatie pomáhá a léčí v říši zvířat stejně, jako u lidí, už dávno víte. 

Nezpochybnitelné je i to, že zvířata, stejně jako lidé, mají různé povahy, nálady, fóbie, zlozvyky či různé "libůstky", mají prostě duše. A tak jako v tomto případu, i ty  je občas také bolí.

Níže popisuji svůj starší případ "klientky" jménem Choq (čti Čok), sedmileté klisny, která, jak se nakonec ukázalo, truchlila kvůli ztrátě svého parťáka. Takto jsme ale zkraje s majitelkou Čokino chování nepřečetly, protože to bylo zvíře poněkud pyšné, ne úplně přátelské, jen tak se s někým "nebavilo" a skoro nikdo jí nesahal ani po kotníky. 

Případ jsem popisovala původně v angličtina, prezentovala jsem ho na mezinárodním fóru homeopatů. Pod anglickým originálem tedy dávám i český překlad, ale jen "protažený" přes Google Translate, takže čtenáři přimhouří oči nad gramatičností české verze.

Success! A grieving mare relieved from a broken heart from loss of her old friend. More details on an older case of mine:

Choq - a horse in a state of grief

It was a case that does not occur very often in my practice as I focus mainly on human patients, cats and dogs. This case required an open mind and vivid imagination and taught me to be flexible with my case-taking approach, ask a lot about the patient’s life BEFORE the problems actually started, and look a lot at the “things around”. The case broadened my mind ever since.

The owner of a 7 years old mare, Choq (her full name was Sweet Chocolate), had had peculiar troubles with her for quite some time already, specifically with her behavior. As I’d successfully treated her friend’s dog for fears of shadows - also a behavioral issue, this horse owner contacted me for help.

What was actually the problem?

A few weeks ago, Choq started acting strangely. She was tense and slightly aggressive, moving at a normal pace and suddenly speeding up as if on an impulse, her appetite declined a bit, she was avoiding folk. When called to come, she would look at her owner from the distance but only took very long to really come, all in all somehow reluctant, detached and tense - however for no apparent reason. The owner started to be worried, had asked a vet to arrive and examine her but physically she was ok, just a little dehydrated as she was not eating that well but otherwise nothing.

She just acted strangely - but WHY?

A case for a homeopath to untangle and solve such a puzzle!

We had all our consultations online as they lived over 200 kms far off. I took the case putting down lots of information about Choq and her physicals and could not find anything peculiar or outstanding. I sent the owner a bottle of Bach essences mix for Choq to dose a couple of times per day into her drinking water and took time to think about it. I couldn’t see anything. After a couple of days of rather desperate recycling of all the information, I realized I’d made a mistake: I had NOT asked the owner what Choq was like before!

And that was the beginning of untangling of the whole story:

Choq used to be a smart, confident and ambitious kind of horsie, always trying to lead during a team ride, always tense to perform, often challenging the owner and doing things her own way. She was a reliable horse though, but also sometimes a little stubborn.

On asking the owner, if anything had changed in Choq’s surrounding before she started “acting strangely”, I was eventually told something that was going to be the KEY to the case: her neighbor with a horse had moved away shortly before that time! The two horses had known each other from their neighboring pens behind the yards of the houses. They’d sometimes go for a ride together. Not often though. Why so? It appeared that Choq was not particularly fond of the other horse - a male or rather - she was teasing him, challenging him and acting quite bossy. She was always acting very confidently, trying to lead on each ride, in a way looking down on him. She was also showing off when they were out in pens, as if trying to provoke him. Anyway, HE was now gone and SHE seemingly reacted to it.

And as soon as I saw the whole story from this perspective, everything clicked.

Choq lost her spark after the male horsie left, she may have been missing him so much that "her heart" fell ill. Someone who was there, who followed her, who she could tease and make fun of/ with, was now gone.

Through the glasses of homeopathy, it appeared like a nice case of Ignatia Amara - both for the situational reasons but it also seemed that Ignatia would have suited her constitutionally too.

How so: Ignatia is one of the top homeopathic remedies for grief, lost love, broken heart, feeling abandoned by your beloved, deep sorrow. That’s what happened to her: her friend/ her buddy moved away! She fell into a state of grief and couldn’t move out of it.

Why did I suspect that Choq would fit into the constitutional picture of Ignatia too?

Ignatia individuals (mostly females) are confident, very bright and smart, they like to compete, show others how good they are They are very ambitious high performers. Ignatia women are often scornful over men who are not as good as they are. They may even look and act like “cold-hearted b*tches”, rather emotionally suppressed but deep inside, they are loving and affectionate, they just “won’t show it to everyone”. When they lose some of their energy and aren’t very fit, they can act rather hysterically - we call it “emotional roller-coaster” - laughing one moment - crying the next, they will have a very, very sad expression in their eyes and face, they will be withdrawn, saying that everything’s ok, giving a cold shoulder to others, and they may also sigh a lot.

Choq was given a single dose of Ignatia 1M - I didn’t dare to try more, I was waiting to hear from the owner how she would react. I’ll never forget the owners words: “mellow like honey” Choq softened, dropped her constant tension, enjoyed presence of her owner again and once again started to be curious about life around - she was relieved as if some black curtain was lifted. The remedy needed to be repeated twice more and that was it.

Horses are by far not frequent clients of our homeopathic clinic but Choq’s case was a genuine lesson for me: as her pathology was emotional, there was no difference between her suffering and suffering of a human who lost their beloved. I was once and again amazed at the universal wisdom of homeopathy.

Úspěch! Truchlící klisna ulevená od zlomeného srdce ze ztráty svého starého přítele. Více podrobností o mém starším případu:

Choq - truchlící klisna

Jedná se o případ, který se v mé praxi nevyskytuje příliš často, protože se zaměřuji hlavně na lidské pacienty, kočky a psy. Tento případ vyžadoval otevřenou mysl a živou fantazii a naučil mě být flexibilní v přístupu k případu, hodně se ptát na život pacienta PŘEDTÍM, než problémy skutečně začnou, a hodně se dívat na „věci kolem“. Případ od té doby rozšířil mé obzory.

Majitelka sedmileté klisny Choq (její celé jméno bylo Sweet Chocolate) s ní měla již delší dobu zvláštní problémy, konkrétně s jejím chováním. Protože jsem úspěšně vyléčila psa její kamarádky ze strachu ze stínů - což byl také problém s chováním, kontaktovala mě tato majitelka koně s žádostí o pomoc.

V čem vlastně byl problém?

Před několika týdny se Choq začala chovat divně. Byla napjatá a mírně agresivní, pohybovala se normálním tempem a náhle zrychlila, jako by impulzivně, její chuť k jídlu trochu poklesla, vyhýbala se lidem. Když byla zavolána, aby přišla, dívala se na svou majitelku z dálky, ale trvalo jí jen velmi dlouho, než skutečně přišla, celkově nějak neochotně, odtažitě a napjatě - ale bez zjevného důvodu. Majitelka si začala dělat starosti, požádala veterináře, aby přijel a prohlédl ji, ale fyzicky byla v pořádku, jen trochu dehydrovaná, protože nejedla moc dobře, ale jinak nic.

Chovala se jen divně - ale PROČ?

Případ, který by měl homeopat rozmotat a vyřešit!

Všechny konzultace jsme absolvovali online, protože bydleli přes 200 km daleko. Vzala jsem si případ a zapsala si spoustu informací o Choq a jejích lékařských prohlídkách, ale nenašla jsem nic zvláštního ani mimořádného. Poslala jsem majitelce lahvičku směsi Bachových esencí, aby ji Choq dávkovala několikrát denně do pitné vody, a věnovala jsem tomu čas. Nic jsem neviděla. Po pár dnech poněkud zoufalého recyklování všech informací jsem si uvědomila, že jsem udělala chybu: NEZEPTALA jsem se majitelky, jaký Choq byl předtím!

A to byl začátek rozplétání celého příběhu:

Choq bývala chytrý, sebevědomý a ambiciózní kůň, který se vždy snažil vést během jízdy spřežení, byl vždy napjatý k výkonu, často majitelku vyzýval a dělal si věci po svém. Byla to sice spolehlivý kůň, ale někdy i trochu tvrdohlavý.

Když jsem se majitelky zeptala, jestli se v Choqině okolí něco změnilo, než se začala „chovat divně“, nakonec mi bylo řečeno něco, co se mělo stát KLÍČEM k případu: její sousedka s koněm se krátce předtím odstěhovala! Oba koně se znali ze sousedních ohrad za dvory domů. Někdy se spolu projeli. Ne však často. Proč? Zdálo se, že Choq neměla druhého koně - samce, respektive spíše - zrovna v oblibě - škádlila ho, vyzývala ho a chovala se docela panovačně. Vždy se chovala velmi sebevědomě, snažila se na každé jízdě vést, v jistém smyslu se na něj dívala svrchu. Také se předváděla, když byli venku v ohradách, jako by se ho snažila provokovat. Každopádně ON byl teď pryč a ONA na to zřejmě reagovala.

A jakmile jsem se na celý příběh podívala z této perspektivy, všechno mi to došlo.

Choq ztratila jiskru poté, co koník odešel, možná jí tolik chyběl, že onemocněla. Někdo, kdo tam byl, kdo ji sledoval, koho si mohla dobírat a dělat si z něj legraci, byl teď pryč.

Skrz optiku homeopatie se to jevilo jako pěkný případ Ignatie Amara - jednak z situačních důvodů, ale také se zdálo, že Choq je Ignatia konstitučně.

Jak to tak je: Ignatia je jedním z nejlepších homeopatických léků na smutek, ztracenou lásku, zlomené srdce, pocit opuštěnosti milovaným, hluboký zármutek. To se jí stalo: její přítel/její miláček se odstěhoval! Upadla do stavu smutku a nemohla se z něj dostat.

Proč jsem tušil, že Choq by se také hodil do konstitučního obrazu Ignatie?

Jedinci s Ignatií (většinou ženy) jsou sebevědomí, velmi bystří a chytří, rádi soutěží, ukazují ostatním, jak jsou dobří. Jsou to velmi ambiciózní a výkonní jedinci. Ženy s Ignatií často opovrhují muži, kteří nejsou tak dobří jako ony. Mohou dokonce vypadat a chovat se jako „bezcitné mrchy“, spíše emocionálně potlačené, ale hluboko uvnitř jsou milující a přítulné, jen „to všem neukážou“. Když ztratí část své energie a nejsou moc fit, mohou se chovat poněkud hystericky – říkáme tomu „emoční horská dráha“ – v jednu chvíli se smějí – v další pláčou, mají velmi, velmi smutný výraz v očích a tváři, jsou uzavření, říkají, že je všechno v pořádku, ostatním dávají chladné rameno a mohou také hodně vzdychat.

Choq dostala jednu dávku Ignatie 1M – neodvážila jsem se vyzkoušet více, čekala jsem, jak zareaguje majitelka. Nikdy nezapomenu na slova majitelky: „jemná jako med.“ Choq změkla, upustila od neustálého napětí, znovu si užívala přítomnost svého páníčka a znovu se začala zajímat o život kolem - ulevilo se jí, jako by se stáhla nějaká černá opona. Nápravu bylo potřeba zopakovat ještě dvakrát a bylo to.

Koně nejsou zdaleka častými klienty naší homeopatické kliniky, ale případ Choq pro mě byl opravdovým ponaučením: protože její patologie byla emocionální, nebyl žádný rozdíl mezi jejím utrpením a utrpením člověka, který ztratil svého milovaného. Jednou a znovu jsem byl ohromen univerzální moudrostí homeopatie.