Pacientka: Deniska, 7 let, přichází s maminkou

Popisované potíže: hysterické záchvaty, dramatické a žárlivé scény, manipulativní chování, potíže s jídlem - odmítání, vybíravost, chce jíst jen sladké

Maminka už do telefonu při objednávání popisuje potíže s Deniskou: občas se chová hrozně, jako “malý spratek”, když není po jejím, dělá scény, pláče, křičí, bouchne sebou o zem a vyvádí, a pak se “do toho tak zamotá a chytne hysterák, že z toho už nemůže ven”, jinak umí být moc milá, úplné sluníčko, když má dostatečnou pozornost, je úplný anděl.

Na začátku setkání u mne v poradně je Deniska stydlivá, bedlivě pozoruje okolí i mě, vine se k mámě, nechce se mnou moc komunikovat, svým chováním dělá dojem mírně mladšího dítěte. Maminka její stav popisuje jako několikaletou záležitost, mluví trochu opatrně, při popisu konkrétních epizod používá “změkčující” fráze, jako by si Denisku nechtěla nahněvat. Když popisuje Denisčiny stavy hysterie, dívenka se mračí, kroutí hlavou, stydí se a červená.

Deniska je “fosforické” tělesné konstituce - štíhlé, dlouhé končetiny, hubené tělo, jasný zrak. Zoubky mají viditelně špatnou sklovinu a má trošku ekzém/ lišej kolem úst.

Deniska byla od malička náročné dítko, jako miminko moc nespala, byla často vzhůru, hodně plakala, mívala koliky. Má starší setru, Máju, 12 let, na kterou od malička žárlí. Moc stojí o její pozornost, její uznání, chce být jako ona, ale šíleně žárlí, když Mája, jako starší sestra má dovoleno něco víc, nebo Máju někdo pochválí a Denisku ne - toto bývá nejčastěji spouštěčem Denisčiných záchvatů žárlivosti, které doslova rozkládají rodinnou atmosféru. Mája má svou mladší sestru ráda, ale tyto situace podle slov maminky úplně nenávidí, Denisku si sestra proto díky její “destruktivitě” udržuje v bezpečné vzdálenosti.

Její “hysteráky” většinou začnou tím, že v něčem není Denisce vyhověno - může to být jakákoli “drobnost a hned je z toho obrovská scéna” - Deniska, pláče, štká, roní slzy, nejčastěji se slovy “vy mě nemáte rádi” nebo “vy máte radši Máju”. Scény jsou vyčerpávají pro všechny, trvají dlouho a “jsou jaksi nekonečné, jako by Deniska neměla dost energie je sama ukončit” - většinou někde leží, nejdříve se svíjí na zemi a pláče a pak už jen leží a dostane dlouhou škytavku. (popis scén Deniska poslouchá s velkou nelibostí a studem)

Ve škole (v 1.třídě) je Deniska podle slov maminky celkem šikovná, snaživá, má nestabilní schopnost udržet pozornost - “chvíli se pro něco maximálně nadchne a za 10 minut už nudou kouká z okna”. Od malička miluje, když jí někdo čte - před spaním, kdykoli… Ráda se mazlí, respektive nechává se mazlit, maminka popisuje: “často si mi sedá na klín a objímá mě a chce, abych ji hladila, vískala ve vlasech nebo jí jen chovala jako miminko”.

Ve škole má 2 kamarádky, ještě ze školky, se kterými si hrává na hřišti ve volném čase. Občas se pohádají, ale brzy se udobří. Nemá ráda kluky, “jsou zlí”, ale líbí se jí Kryštof, “protože nic neříká”. Má moc ráda paní učitelku, protože je na ni hodná.

Mívá velmi rozličné “energetické” polohy v průběhu dne: ráno “je na zabití” - nechce se jí vstávat, je mrzutá, hádavá, nechce snídat, říká, že je jí zle. Bere si do školy svačinku, nejlépe sladkou, a bere si drobné na pamlsek ve školním bufetu. Bývá spíš unavená, jako “bez páry”, ale mívá “překotné výbuchy energie a zájmu, když začne šustit sáček s bonbony nebo poté, co ho přetaví”

Deniska podle slov mámy odmala velmi špatně jí cokoli, kromě sladkého. Zeleninu téměř nepozře, z “obyčejných” jídel jí jen rohlík s máslem a šunkou, v teplých jídlech se nimrá, skoro nic nesní, má ráda sladká jídla - krupičnou kaši, ovocné knedlíky (ovoce vytahá ven a většinou ho nesní). Už v MŠ s ní byl velký problém, svačinky si vždy jen kousla, když ji paní učitelka trošku pobídla, začala plakat, že je jí špatně a párkrát se pozvracela, takže ji už pak nic “nenutili”. Miluje cokoli sladkého: gumové bonbony, lízátka, lentilky, sladké žvýkačky (“chvíli požvýká, vysaje sladkou chuť a za chvíli už vyplivne ven”), naučila se zmanipulovat babičku, která ji vyzvedávala z MŠ vždy zajít do blízkého obchodu a koupit jí něco sladkého. Sáček gumových bonbonů “přetaví” během minutky. Pije pouze sladké nápoje, maminka ji musí brzdit, aby si do vody nepřidávala moc sirupu. Žízeň “na vodu” nemívá, pije málo, víc vypije, jen když je to sladké.

Odmalička mívá bolesti břicha, nestálou stolici, spíše průjmovitou. Mívá afty a různé boláčky v ústech a kolem úst. Občas je jí cítit kysele z pusy, jakoby aceton. Má (podle slov maminky) špatně vyvinutou sklovinu, zoubky vypadají slabě, má 2 kazy. Měla párkrát nachlazení, 2x zánět středního ucha, který prý chytla v MŠ a jako miminkomívala plenkový erytém.

Deniska mi sama nechce moc říct, projevuje se spíše jako mladší, stydlivé dítě.

Analýza:

dítě závislé na cukru s typickými projevy nestability metabolismu cukru na fyzické, emoční i mentální úrovni

Saccharum Album - homeopatický lék vyrobený z bílého, rafinovaného cukru. Konstituce, která se relativně často vyskytuje u dětí, ale i u některých dospělých. Tinus Smits ho označil jako první vrstvu podle teorie univerzálních vrstev. Saccharum - cukr = láska, sebeláska, sebepřijetí, schopnost cítit, prožívat a přijímat lásku ve světě. Onemocněním je právě snížená schopnost lásku v životě spatřovat a přijímat, lidé v obraze Sac-alb se jí proto neustále dožadují, požadují nekonečné důkazy od svého okolí, pořád chtějí další a další důkaz, že jsou milování, jejich dožadování je často nepříjemnou formou, jsou manipulativní. Děti v obraze Sac-alb často vytváří scény, rozčilují se, i kvůli prkotinám, na všem vidí něco špatného.

Často jsou opravdu závislí na cukru - je to pro ně skutečná droga. Mívají narušený metabolismus cukrů - velká fluktuace krevního cukru - od pocitů slabosti a na omdlení - hypoglykemie, po pocity “rauše”, přebytek energie, hyperaktivita.

Sac-alb je též vynikající na “zlomené srdce” u dospívajících/ dospělých pacientů: tito lidé jsou na svém partnerovi ve vztahu natolik závislí, chovají se natolik potlačeně, že se ve vztahu téměř “ztratí”. Jakoby ztratili vlastní tvář, chtějí se partnerovi maximálně přizpůsobit - opět téma sebe - lásky, láska- cukr… dennodenně prožívají intenzivní strach, že je milovaný partner opustí, všude neustále vidí důkazy toho, že se to už děje, a proto se ještě víc potlačí, ještě více mu vyjdou vstříc, až je protějšek nakonec opravdu opustí, protože se ta jejich “sladkost” už nedala vydržet. Jeden ex-partner pacientky Sac-alb to popsal slovy: “jako bych neměl vztah s opravdovou osobou, na mě až moc fyzické…”

Výběr z rubrik při repertorizaci případu Denisky, zdroj: Complete Dynamics:

Mind; capriciousness; food, for, in children - odmítá jíst

Mind; clinging - lepí se (na matku)

Mind; concentration; difficult - potíže s koncentrací

Mind; holding or being held, desire for; amel. - chce nechat nést - přeneseně - nesamostatnost, potřebuje “vodit za ručičku”

Mind; forsaken feeling - pocit opuštění (“vy už mě nemáte rádi”)

Mind; hysteria

Mind; irritability; morning (ráno podrážděnost)

Mind; jealousy; children (žárlivost u dětí)

Mind; quarrelsomeness, scolding (hádavost, nadává)

Stomach; appetite; diminished; morning (ráno, neschopnost jíst)

Stomach; appetite; nibbling (jen uždibuje, nimrá se v jídle)

Generalities; food and drinks; sweets; desires (touha po sladkém)

Generalities; food and drinks; vegetables; aversion (averze k zelenině)

Reakce po léku:

předpis: Sac-alb C30, dávka každý týden, po 2 měsících kontrola

Deniska po prvních dávkách léku onemocněla. Měla nespecifickou “virózu” s poměrně vysokými teplotami, které jsem doporučila nijak nekompenzovat antipyretiky, pouze “být ve střehu, kdyby něco”. Teploty byly několik dní kolem 39 - 40°C, s maminkou jsme byly v každodenním tlf kontaktu. Deniska vypadala dost schváceně, bolela ji hlava, žádala jen pití vody a trošku blouznila. Na obličejíku jí kolem úst a na tvářích vyskočil lišej, který prý mívala jako malinká a na rtech zevnitř se jí vysypaly afty. Po týdnu teploty samovolně ustaly a Deniska byla jako vyměněná: oba rodiče i babička si všimli něčeho, co kolem Denisky nikdy nezažili: KLIDU. Až teď si uvědomili, jak neklidné dítě to bylo! Vydržela nyní v klidu sedět, sama si hrát, nic nechtít, až prý museli Denisku chodit kontrolovat do jejího pokoje, jestli se něco neděje! Dřív pořád chodila za maminkou, kvůli drobnostem nebo jenom tak, být jí nablízku, a najednou, jako by dospěla. Fyzicky byla po horečkách slabší, více odpočívala, ale i po cca týdenní rekonvalescenci a “opatrném” režimu klid zůstal. Popisovala, že když čte delší dobu, začne ji bolet hlava (potíže soustředit se).

Při užívání potence c200 se odehrály tyto změny: začala víc obdarovávat svoje blízké - malovat jim obrázky (dříve to také dělala, ale jak maminka dodala, vždycky za to očekávala nějakou odměnu - sladkost). Nyní jako by tu mnohokrát přijímanou a neabsorbovanou sladkost dokázala sama dávat: za obrázky a drobné výtvory nic nechtěla, přímo odmítala si cokoli vzít. Našla si ve třídě novou kamarádku, Elenku, která hraje na flétnu, a Deniska by si přála taky začít. Zlepšil se i její vztah se sestrou, už ji tolik nezlobí - Mája říká: “konečně mám normální ségru” a je ochotná ji občas vzít mezi svoje kamarádky (“což by dříve bylo úplně nemyslitelné”). Na kontrole u mě v poradně dělá úplně jiný dojem, v klidu maluje, chová se přiměřeně svému věku, nehlídá pořád mámu, co říká. Začala jíst širší repertoár jídel, u některých nových jídel říká, že “toto má ráda Elenka, takže mně to taky chutná”. Maminka popisuje: “manžel je v šoku, že u nás je teď taaaakový klid - už se u nás neřve”.

Potenci 1M ani nepředepisuji, protože mi přijde, že vylepšení celkové stavu Denisky je po všech stránkách výborné, a tak si nechávám 1M pro případný předpis do rezervy.